Menu

Dům patří k pozemku

Další články z kategorie
Nemovitosti

Pes, nejlepší přítel nájemníka

06. 05. 2019 Autor: Petr Bezouška

Podnájem bytu - tak trochu jiný nájem

17. 06. 2019 Autor: Petr Bezouška

Podílové spoluvlastnictví je od ďábla!

19. 08. 2019 Autor: Petr Bezouška

Daňové aspekty směny nemovitých věcí

14. 08. 2019 Autor: Martin Švalbach, Jan Bürger

11. 10. 2019 Autor: Petr Bezouška Kategorie: Nemovitosti

Jedna z nejstarších právních zásad praví, že vše, co vzejde na pozemku, ať přirozeně, nebo z lidské činnosti, je součástí tohoto pozemku. U nás však přestala v roce 1950 platit a od té doby se u nás učilo, že stavba, která je spojena se zemí pevným základem, je samostatnou věcí, stejně jako pozemek, na kterém stojí. Důvod pro toto řešení byl jediný – ulehčit komunistickou kolektivizaci vesnic a vznik zemědělských družstev.

Nový občanský zákoník se ke staré právní zásadě vrátil. Vždyť tak je to přirozené ve všech státech okolo nás (s výjimkou Slovenska). Proto můžeme v § 506 občanského zákoníku číst, že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Většina staveb, které se postaví za účinnosti nového občanského zákoníku tak již nebude mít charakter samostatných věcí. Primární efekt je nasnadě: prodávám-li pozemek, současně s ním prodám i stavbu, která je jeho součástí, aniž bych ji ve smlouvě třeba jen zmínil; zároveň není možné prodat stavbu, která je součástí pozemku, bez současného převodu pozemku. Pod stavbou si lze představit ledacos, obvykle však rodinný dům, činžovní dům nebo garáž.

Právní laici samozřejmě nemusejí svoji řeč měnit podle aktuální právní úpravy. Proto když rodiče řeknou svému potomkovi, že mu darují dům, aby v něm mohl založit rodinu a vychovávat jejich vnoučata, všichni tomu rozumí a nikdo nebude druhého peskovat, že se nevyjádřil právnicky správně J. Důležité ale je, aby ona darovací smlouva následně respektovala, že onen dům je součástí pozemku (což je informace dostupná z katastru nemovitostí) a vedla k jeho převodu na potomka.

Závěrem je třeba upozornit, že z minulé doby existuje řada staveb, které jsou stále ještě samostatné (nejsou součástí pozemku). Důvodem k tomu je, že měly a dosud mají jiného vlastníka než pozemek, na kterém stojí. A bylo by v rozporu s principy demokratického právního státu, kdyby zákonodárce najednou rozhodl, že stavba je od účinnosti nového zákoníku součástí pozemku a její vlastník má smůlu. Zde se vyčkává – jakmile dojde k tomu, že vlastníkem pozemku i stavby se stane jedna osoba, stavby splyne s pozemkem. A proto se ve výjimečných případech může stát, že někdo skutečně bude i dnes prodávat/darovat toliko stavbu, která je stále odtržená od pozemku.