Kdo v loňském roce nabyl dům, byt, pozemek, zahradu nebo pole, musí letos podat přiznání k dani z nemovitých věcí. Lhůta pro podání přiznání každoročně končí posledního ledna – letos však vláda kvůli pandemii koronaviru umožnila podat přiznání bez sankcí o dva měsíce později. Co je třeba vědět, abyste měli podání nejpozději 31. března vzorně připravené?

Situace:
Jste spoluvlastníkem několika pozemků, vy i druhý spoluvlastník máte každý na pozemcích ideální podíl ve výši ½. Vztahy k pozemkům jste se nyní rozhodli přeuspořádat, a to směnou. Po směně vlastníte některé pozemky každý sám a zbylé zůstávají ve vašem podílovém spoluvlastnictví. Směna proběhla tak, aby velikost směňovaných podílů byla ve výsledku stejná a aby ani jeden z vás neplatil žádný doplatek.
Jak je to nyní s vaší povinností podat daňové přiznání, co daň z příjmů, daň z nabytí nemovité věci a daň z nemovitých věcí?

Dne 18. září 2020 podepsal prezident republiky návrh zákona o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (zrušení Zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb.). Návrh, který procházel zákonodárným procesem od května letošního roku, tím byl nyní definitivně schválen. Zákon byl vyhlášen ve sbírce zákonů pod číslem 386 / 2020 Sb.

Prohlédli jste si důkladně nabídku v oblasti Nemovitosti? Až to uděláte, můžete být příjemně překvapeni. Momentálně 43 vzorů rozdělených do tří skupin (balíčků) pokrývá širokou škálu problematiky týkající se realitních obchodů, nájmů a podnájmů a obecně nakládání s nemovitostmi a družstevními byty. Vzory nabízejí komfort, kterého prostřednictvím obvyklých statických vzorů téměř nelze dosáhnout.

S účinností od poloviny roku 2020 se prostřednictvím novely občanského zákoníku do českého právního řádu vrací liberální pojetí práv spoluvlastníků nemovitostí, kdy spoluvlastníci se svým podílem mohou volně disponovat, aniž by jej museli předem nabízet ostatním spoluvlastníkům. Výjimkou zůstává situace, kdy spoluvlastnictví vzniklo na základě právní skutečnosti mimo vůli spoluvlastníků (zejména děděním). 

Co změna zákona pro spoluvlastníky nemovitosti znamená a jak se jich dotkne?

Možná to vypadá, jakoby virus a pandemie, kterou způsobil, zasáhly a dramaticky proměnily všechny aspekty našeho života. Ale pod povrchem život pulsuje dál. Dál prožíváme své osobní příběhy, dál řešíme rodinné vztahy, staráme se o majetek, myslíme na budoucnost.

A dál platíme daně.

Pronajímatelé často řeší, zda se nájemce nebo i podnájemce může přihlásit k trvalému pobytu na adrese nemovitosti, v níž si pronajal byt. I když má trvalý pobyt pouze evidenční charakter, slouží k zajištění efektivního fungování veřejné správy a různé právní předpisy s ním spojují i další skutečnosti: z hlediska vazeb na nájemní právo je možné zmínit např. činnost exekutorů, která může nepříjemně zasáhnout i jiné osoby než jen skutečného dlužníka, nebo že na trvalý pobyt na konkrétní adrese je vázán nárok na příspěvek na bydlení (ať již vlastníka nebo nájemce bytu).

Jedna z nejstarších právních zásad praví, že vše, co vzejde na pozemku, ať přirozeně, nebo z lidské činnosti, je součástí tohoto pozemku. U nás však přestala v roce 1950 platit a od té doby se u nás učilo, že stavba, která je spojena se zemí pevným základem, je samostatnou věcí, stejně jako pozemek, na kterém stojí. Důvod pro toto řešení byl jediný – ulehčit komunistickou kolektivizaci vesnic a vznik zemědělských družstev.

Přenecháte-li někomu jinému k užívání vlastní prostory, vystavujete se riziku: nemáte jistotu, že vám bude nájemce řádně platit nájemné, že bude hradit služby, které mu v souvislosti s nájmem poskytujete, nebo že užívané prostory nepoškodí. Proto je vhodné ujednat s nájemcem určitou formu zajištění a již v zárodku řešit jeho možnou nesolventnost či nesolidnost.

Nadpis příspěvku odkazuje k často citovanému bonmotu, že spoluvlastnictví musí být výtvorem ďábla, vzniká-li v jeho rámci tolik konfliktních situací. Občanský zákoník se svojí regulací snaží některým konfliktům předcházet, případně nabídnout jejich řešení, leč vše právní regulací vyřešit nelze.