Menu

Žádost o poskytnutí náhrady škody podle krizového zákona – povinnost prokázat výši škody a související doporučení

Další články z kategorie
Podnikání

Žaloba na neplatnost usnesení valné hromady

29. 11. 2019 Autor: Bohumil Havel

Ze živnostníka společníkem

18. 02. 2020 Autor: Martin Švalbach, Jan Bürger

Mimořádná situace a smluvní vztahy

16. 03. 2020 Autor: Petr Bezouška

23. 03. 2020 Autor: Martin Lukáč Kategorie: Podnikání

Připravili jsme pro vás vzor Žádosti o poskytnutí náhrady škody podle § 36 zákona č. 240/200 Sb., o krizovém řízení („krizový zákon“). Dokument vytvořený podle vzoru bude vždy žádoucí konzultovat s právníkem. Ke vzoru připojujeme následující informace a doporučení.

Pro účely žádosti je vhodné rozlišovat škodu na tzv. skutečnou škodu a ušlý zisk. Skutečná škoda představuje v zásadě to, o co se majetek v důsledku opatření zmenšil. Ušlý zisk naopak představuje škodu, o kterou se majetek nezvětšil, ačkoliv dle předpokládaných okolností se zvětšit měl. Výpočet skutečné škody sám o sobě obvykle nečiní problém. Skutečnou škodu lze vyčíslit pomocí všech stvrzenek a dokladů za zboží prokazujících koupi zboží, které se ukázalo být v důsledku krizových opaření nadbytečné. Výpočet ušlého zisku je komplikovanější a často bývá určen až znalci z odvětví ekonomie. V jednodušších případech je ušlý zisk možné prokazovat pomocí daňových přiznání a pravděpodobnosti, že zisk v období krizových opatření by byl stejný jako ve stejném období minulého roku. 

Komplikovanost výpočtu ušlého zisku vyplývá i z důvodu, že při výpočtu výše škody se bude srovnávat stav, jaký tu je po přijatých opatřeních, se stavem, jaký by tu byl, pokud by opatření přijata nebyla. Tedy ne s běžným (standardním) stavem, ale se stavem řádící pandemie, kterou stát nebrzdí, šíří se extrémně rychle, pravděpodobně s vysokými počty obětí na životech. Navíc tento referenční stav musí prokázat poškozený. To bude velmi obtížné. 

Pro přiznání nároku na náhradu škody nebude příslušnému úřadu v žádném případě stačit pouhé konstatování výše škody. Svá tvrzení je totiž žadatel povinen prokázat. To znamená, že musí k žádosti přiložit přílohy či lépe řečeno důkazy, které konstatování žadatele potvrdí. Dá se předpokládat, že příslušný úřad bude klást velmi striktní požadavky na to, aby veškerá vzniklá škoda, kterou žadatel uplatňuje, žadatel také náležitě prokázal přiloženými důkazy. S velkou pravděpodobností je možné očekávat, že pokud úřad žádost zamítne, bude to ve většině případů právě z důvodu, že škoda, souvislost vzniku škody s krizovým opatřením nebo výše škody nebyly náležitě prokázány.

Dalším důvodem pro zamítnutí žádosti může být skutečnost, že si žadatel škodu způsobil sám. Lze předpokládat, že škodu si žadatel způsobí sám v situacích, kdy si špatně vyloží krizové opatření.

Platí také, že pokud dojde k zamítnutí žádosti, bude žadatel oprávněn obrátit se na soud, aby zamítnutí žádosti přezkoumal. V každém případě lze doporučit, aby žadatelé své žádosti řádně odůvodňovali již pro účely žádosti dle § 36 krizového zákona. I pokud škoda skutečně vznikla, a to ve výši, kterou žadatel tvrdil, ale náležitě neprokázal, je možné, že nedůslednost v prokazování výše škody v žádosti bude snižovat šance na úspěch v rámci následného soudního řízení.

 Obecná doporučení pro žadatele:

  1. Evidovat veškeré dopady krizového opatření – fotodokumentaci, komunikaci s obchodními partnery, žádosti obchodních partnerů o slevy apod., podepsané a datované zápisy o přijatých opatřeních, o uzavření provozoven, písemná vyhotovení interních pokynů v souvislosti s krizovým opatřením atd.
  2. Mít vytipované osoby, které by dopady krizového opatření mohly dosvědčit, a mít jejich kontaktní údaje.
  3. Rozlišovat situace, které jsou dle opatření vlády povinné (např. uzavření provozovny), a situace, kdy se provozovatel sám rozhodl, s ohledem na situaci, k určitému postupu.
  4. Schraňovat a připravovat veškeré dostupné podklady k vyčíslení škody:
    (a)          u skutečné škody – smlouvy, objednávky, faktury, potvrzení o zaplacení, bankovní výpisy o provedených platbách;
    (b)          u ušlého zisku – doklady o zrušených objednávkách/rezervacích, doklady o zisku v předchozích obdobích/stejných obdobích v předchozích letech. V případě ušlého zisku bude nejbezpečnější způsob prokázání výše ušlého zisku znaleckým posudkem.
  5. Věnovat maximální pozornost tomu, aby škoda byla co nejmenší. Pokud např. restaurace musí zavřít, je majitel stále povinen minimalizovat škodu tím, že jídlo bude rozvážet a vydávat přes okénko a podobně. 

Komentář ke krizovému zákonu je nyní volně k dispozici všem v ASPI online