Menu

Novela ZOK účinná od 1. 1. 2021 – AKCIOVÁ SPOLEČNOST

Další články z kategorie
Podnikání

Ze živnostníka společníkem

18. 02. 2020 Autor: Martin Švalbach, Jan Bürger

Mimořádná situace a smluvní vztahy

16. 03. 2020 Autor: Petr Bezouška

Podepisování v době koronavirové

30. 03. 2020 Autor: Petr Bezouška

Udělej to vzorně! - Smlouva o dílo v obraze

26. 03. 2021 Autor: Vzorné Právo

Program COVID - Nájemné - Výzva 2

20. 10. 2020 Autor: Vzorné Právo

Program COVID - Nájemné - Výzva 3

25. 01. 2021 Autor: Vzorné Právo

18. 12. 2020 Autor: PRK Partners Kategorie: Aktuality , Podnikání

Na Nový rok, 1. ledna 2021 nabývá účinnosti novela zákona o obchodních korporacích („novela ZOK"). Z obsahu Vzorného Práva se novela dotkne vzorů z kategorie „Pečuji o společnost s ručením omezeným“ a „Pečuji o akciovou společnost“. Vzorné Právo je na změnu připraveno a jako ostatně vždy, i k 1. 1. 2021 budou texty všech vzorů odpovídat platnému právu, v tomto případě požadavkům novely.

Jako poslední ze série článků nabízíme přehled změn týkajících se akciové společnosti. Budeme se věnovat především významné změně v monistické struktuře akciové společnosti (zrušení institutu statutárního ředitele), změnám týkajícím se valné hromady a změnám akcií. Změny týkající se obecně orgánů společností a rozdělování a výplaty zisků a jiných vlastních zdrojů jsme již shrnuli zde.

Zrušení institutu statutárního ředitele
Mnohé akciové společnosti vstoupí do roku 2021 výrazně odlehčeny. V důsledku novely ZOK dojde k zániku funkce statutárního ředitele a jeho působnost přejde na správní radu, která se tak stane jediným povinným voleným orgánem společnosti. V důsledku toho pak budou od Nového roku za společnost oprávněni jednat všichni členové správní rady. Dosavadnímu statutárnímu řediteli oprávnění jednat za společnost zanikne, ledaže je zároveň členem správní rady. Jednání za společnost si lze ve stanovách upravit jinak – například některým členům správní rady mohou náležet pouze výkonné funkce a dalším členům funkce kontrolní, nebo za společnost může jednat pouze předseda správní rady. Modifikovaný způsob jednání za společnost musí být zapsaný v obchodním rejstříku.

ZOK dosud připouští, aby funkci statutárního ředitele a předsedy správní rady vykonávala tatáž osoba, a řada společností tuto možnost skutečně využívá. Zánik funkce statutárního ředitele je za této situace třeba vnímat I v souvislosti s existujícími smlouvami o výkonu funkce. Statutární ředitel, který je zároveň předsedou správní rady, totiž bude mít se společností uzavřeny dvě smlouvy o výkonu funkce. Typicky přitom bude odměňován pouze na základě smlouvy o výkonu funkce statutárního ředitele, jelikož tato funkce s sebou nese uskutečňování obchodního vedení společnosti a tedy i větší časovou zátěž, než je tomu v případě předsedy správní rady.

Spolu se zánikem funkce statutárního ředitele na Nový rok dojde i k zániku jeho smlouvy o výkonu funkce. Případná funkce předsedy správní rady zůstává zachována, a pokud smlouva o výkonu funkce neobsahuje ujednání o jeho odměně, v souladu se ZOK platí, že žádná odměna předsedovi správní rady nenáleží. V případě souběhu funkcí statutárního ředitele a předsedy správní rady, kdy je odměna sjednána pouze ve smlouvě o výkonu statutárního ředitele, je tedy žádoucí upravit smlouvu o výkonu funkce předsedy správní rady tak, aby obsahovala ujednání o výši odměny předsedy správní rady. Smlouvu o výkonu funkce schvaluje nejvyšší orgán společnosti (tedy valná hromada nebo jediný společník).

K zániku funkce statutárního ředitele dochází ze zákona a dle informací z Ministerstva spravedlnosti lze očekávat automatickou úpravu zápisu v obchodním rejstříku, z něhož by měli být statutární ředitelé plošně smazáni. V tomto ohledu by tedy nemělo být nutné podávat návrh na zápis změn od obchodního rejstříku.

Zároveň však v důsledku změny zákonné úpravy vyvstává povinnost vypustit ze stanov ustanovení o statutárním řediteli, která se stanou neúčinnými, což lze spojit s úpravou způsobu jednání členů správní rady a případnými dalšími změnami stanov. Zákon dává společnostem lhůtu jednoho roku k přizpůsobení stanov novému znění ZOK a k založení aktualizovaného znění stanov do sbírky listin (společnost má povinnost založit úplné znění stanov do sbírky listin bez zbytečného odkladu po přijetí rozhodnutí o změně stanov).

Změny týkající se valné hromady – pozvánka a účast na valné hromadě
Novelizované znění ZOK upřesňuje povinnost společnosti uveřejnit návrhy a protinávrhy akcionářů k pořadu valné hromady. V případě jejich doručení nejpozději 3 dny před konáním valné hromady se uveřejňují na internetových stránkách akciové společnosti vždy i včetně jejich případného zdůvodnění, pokud je připojeno. V případě jejich doručení nejpozději 5 dnů před konáním valné hromady musí statutární orgán společnosti k uveřejnění připojit i své stanovisko.

Novela ZOK upřesňuje, že kvalifikovaný podnět k doplnění pořadu valné hromady musí být společnosti doručen nejpozději 15 dnů před konáním valné hromady či 10 dnů před rozhodným dnem pro účast na ní, byl-li určen.

Podobně jako v případě okruhu osob, které se mohou účastnit valné hromady s.r.o., novela ZOK přináší taktéž možnost, aby s akcionářem byla na valné hromadě přítomna jedna jím určená osoba (nejčastěji se bude jednat o právníka, daňového poradce či podobného konzultanta). Tuto možnost je možné vyloučit ve stanovách. Zákonné pravidlo o možnosti účasti dalších osob na valné hromadě se na společnosti vzniklé před 1. 1. 2021 uplatní až od 1. 1. 2023, a to za předpokladu, že jejich stanovy nebudou obsahovat modifikaci tohoto dispozitivního zákonného pravidla.

Do pozvánky na valnou hromadu, která má rozhodovat o změně stanov, musí být nově zahrnut popis a odůvodnění navrhovaných změn stanov. Pozvánka s odůvodněním má být také uveřejněna na internetových stránkách společnosti a každému akcionáři má být umožněno nahlédnout do návrhu změny stanov v sídle společnosti, na což má být také upozorněn v pozvánce.

Změny týkající se valné hromady – působnost a průběh valné hromady
Do působnosti valné hromady a.s. od účinnosti novely ZOK bude výslovně spadat rozhodování o změně stanov, schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a návrhu na použití likvidačního zůstatku, jakož i rozhodnutí o přeměně společnosti. Uvedená rozhodnutí podle znění ZOK před účinností novely musela být do působnosti valné hromady a.s. výslovně svěřena stanovami nebo zákonem. Od účinnosti novely bude valná hromada a.s., podobně jako valná hromada s.r.o., povinně schvalovat kromě převodu a zastavení závodu i převod a zastavení jakékoli části jmění společnosti, jejíž převod by znamenal podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti. V tomto případě se vyžaduje schválení alespoň dvoutřetinovou většinou přítomných akcionářů a dvoutřetinovou většinou přítomných akcionářů za každý druh akcií, jejichž práva jsou tímto rozhodnutím dotčena.

Novela ZOK stanoví, že protest proti usnesení valné hromady, na jehož základě se pak akcionář může domáhat neplatnosti tohoto usnesení, musí obsahovat odůvodnění.

Novelou ZOK je zaváděna možnost zákazu výkonu hlasovacího práva z jiného důležitého důvodu, než který je výslovně stanoven v zákoně. Takový jiný důležitý důvod musí být přitom určen ve stanovách.

Změna pravidel pro rozhodování per rollam
Podobně jako u s.r.o., po účinnosti novely ZOK k přijetí rozhodnutí valné hromady a.s. per rollam v případech, kdy zákon vyžaduje formu veřejné listiny, bude potřeba, aby návrh rozhodnutí per rollam byl učiněn ve formě veřejné listiny (tj. notářského zápisu). Jeho prosté kopie se následně rozešlou akcionářům. Podpis akcionáře na vyjádření k návrhu takového rozhodnutí pak musí být úředně ověřen a ve vyjádření akcionáře se uvede i obsah návrhu rozhodnutí. Poté, co jsou osobě oprávněné svolat valnou hromadu doručena vyjádření všech společníků, nebo uplyne lhůta pro doručení vyjádření, nechá tato osoba sepsat druhý notářský zápis, který osvědčí přijetí rozhodnutí per rollam.

Prodloužení zákonné délky funkčního období člena statutárního orgánu

Pokud není jinak upraveno ve stanovách, délka funkčního období členů představenstva a správní rady bude nově činit 3 roky místo dosavadního 1 roku.

Zákaz konkurence člena voleného orgánu
Nově budou moci stanovy upravit zákaz konkurence člena představenstva, správní rady či dozorčí rady akciové společnosti odchylně od zákonného pravidla.

Změny týkající se akcií
Novela ZOK přináší zobecnění definice druhů akcií, přičemž ruší pojem "kmenové akcie" a "akcie se zvláštními právy". Bude tedy věcí stanov konkrétní společnosti, jak akcie nebo jejich druhy označí. Výslovně je stanoveno, že společnost má možnost vydat akcie bez hlasovacího práva.

Novelou ZOK je zavedena výslovná možnost vytvoření zvláštního druhu akcií, se kterým bude spojeno právo jmenovat a odvolávat jednoho nebo více členů statutárního orgánu nebo dozorčí rady.

Několik změn se týká zápisů o akciích do obchodního rejstříku. Nově je zápis převoditelnosti akcií na jméno do obchodního rejstříku podmínkou účinnosti takového omezení. Naopak zápis změn týkajících se akcií (např. změny druhu nebo formy akcií) podmínkou účinnosti změn přestává být a takový zápis bude mít „jen“ evidenční charakter. Do obchodního rejstříku nově nebude možné zapsat jiná věcná práva k podílu představovanému cenným papírem. Typicky se bude jednat především o zákaz zatížení a zcizení k listinným akciím (ale i ke kmenovým listům v případě společnosti s ručením omezeným), od 1. 1. 2021 tedy tato práva nebude možné zapsat do obchodního rejstříku.

Úprava stanov
Společnosti mají na uvedení svých stanov do souladu s novým zněním ZOK lhůtu jednoho roku od účinnosti novely. Nicméně, ujednání stanov, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK ve znění novely, pozbydou závaznosti již k 1. 1. 2021. Z tohoto důvodu lze doporučit, aby akciové společnosti, které tak dosud neučinily, zajistily potřebnou úprav u svých stanov co nejdříve.