Menu

Novela ZOK účinná od 1. 1. 2021 – SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM

Další články z kategorie
Podnikání

Ze živnostníka společníkem

18. 02. 2020 Autor: Martin Švalbach, Jan Bürger

Mimořádná situace a smluvní vztahy

16. 03. 2020 Autor: Petr Bezouška

15. 12. 2020 Autor: PRK Partners Kategorie: Aktuality , Podnikání

Přímo na Nový rok, dne 1. ledna 2021, nabyde účinnosti rozsáhlá novela zákona o obchodních korporacích ("ZOK"). Z obsahu Vzorného Práva se novela dotkne vzorů z kategorie „Pečuji o společnost s ručením omezeným“ a „Pečuji o akciovou společnost“. Vzorné Právo je na změnu připraveno a jako ostatně vždy, i k 1. 1. 2021 budou texty všech vzorů odpovídat platnému právu, v tomto případě požadavkům novely.

Než se tak stane, nabízíme přehled změn týkajících se společnosti s ručením omezeným. Změny u akciových společností shrnujeme v článku zde a změny, které se týkají obou typů společností, v článku zde.

Splacení peněžitých vkladů
Zákon nově umožní, aby peněžité vklady do společnosti s ručením omezeným mohly být společnosti splaceny jiným způsobem než na zvláštní účet u banky zřízený správcem vkladů, pokud celková výše všech peněžitých vkladů nepřesahuje 20 000 Kč.

Úprava míří na společnosti s bagatelní výší upsaných peněžitých vkladů (minimální výše každého vkladu může být pouhá 1 Kč). V případě takových vkladů se jeví zbytečné a neekonomické trvat na tom, aby byly spláceny na speciální účet u banky. Zakladatelé si tedy nově mohou dohodnout jiný způsob splacení těchto vkladů. Nejčastějším způsobem splacení bude v praxi zřejmě složení příslušné částky v hotovosti u správce vkladů.

Podíl s tzv. vysílacím právem
Novela zavádí výslovně možnost vytvořit ve společenské smlouvě podíly, s nimiž je spojeno právo jmenovat a odvolat jednoho nebo více jednatelů (nebo i členů dozorčí rady, pokud je zřízena). Takové podíly jsou obvykle označovány jako podíly s "vysílacím právem" a představují zvláštní druh podílu. Počet jednatelů, který může být tímto způsobem jmenován, nesmí převýšit počet jednatelů, které volí valná hromada.

Lze předpokládat, že tento nový institut bude hojně využíván zejména u společností, které jsou "společnými podniky" (joint venture) více investorů či investorských skupin. Mezi společníky takovýchto společností totiž často existují v rámci dohod o společném řízení společnosti ujednání o počtu jednatelů, které nominují jednotliví společníci. Podíly s vysílacím právem dávají nové možnosti, jak tyto dohody mezi společníky lépe promítnout přímo do společenské smlouvy.

Pokud bude chtít podíl / podíly s vysílacím právem vytvořit již existující společnost, bude s příslušnou změnou společenské smlouvy nutný souhlas všech společníků, neboť takové rozhodnutí zasahuje do práv všech společníků.

Věcná práva k podílu
Na základě novely se na zřízení a vznik jiných věcných práv k podílu ve společnosti s ručením omezeným než zástavního práva použijí obdobně pravidla upravující zřízení a vznik zástavního práva k podílu v korporaci. V praxi se tato úprava bude týkat především zákazů zatížení a zcizení podílu, případně předkupního práva k podílu, a znamená zejména to, že smlouvy o zřízení uvedených práv budou muset být opatřeny úředně ověřenými podpisy a že tato práva vzniknou jejich zápisem do obchodního rejstříku.

V té souvislosti bude mít výslovné právo podat návrh na zápis zástavního práva nebo jiného věcného práva k podílu v obchodní korporaci do obchodního rejstříku nově také společník, k jehož podílu bylo právo zřízeno, a osoba, v jejíž prospěch bylo toto právo zřízeno (např. zástavnímu věřiteli). Tím se odstranil dosavadní nedostatek zákona o veřejných rejstřících, který výslovné zmocnění pro tyto osoby k podání návrhů na zápis výše uvedených práv do obchodního rejstříku neobsahoval, což působilo praktické potíže.

Na druhou stranu nová úprava omezuje možnost zápisu zákazu zatížení nebo zcizení do obchodního rejstříku pouze na podíly, které nejsou představovány cenným papírem (nebo zaknihovaným cenným papírem). Zdá se tedy, že na rozdíl od stávající úpravy i praxe nebude nově možné do obchodního rejstříku zapsat tyto zákazy ke kmenovým listům ani akciím.

Úprava společenských smluv
Společnosti mají na uvedení svých společenských smluv do souladu s novým zněním ZOK lhůtu jednoho roku od účinnosti novely. Nicméně, ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK ve znění novely, pozbudou závaznosti již k 1. 1. 2021. Z tohoto důvodu je vhodné, aby společnosti zajistily potřebnou úpravu svých společenských smluv co nejdříve, v ideálním případě ještě před vstupem novely ZOK v účinnost.

Přítomnost poradců společníků na valné hromadě
Novela přiznává společníkům právo, aby s nimi byla na valné hromadě přítomna jedna jimi určená osoba. Tato úprava má především zajistit společníkům možnost mít s sebou na valné hromadě poradce (odborníka), jehož pomoc (např. z oblasti práva, daní, účetnictví apod.) mohou potřebovat.

Podle dosavadní úpravy může být na valné hromadě přítomen buď jen samotný společník, nebo pouze jeho zástupce. Právo účasti obou současně může připustit jen společenská smlouva nebo o něm může ad hoc rozhodnout valná hromada svým usnesením.

Nově bude režim opačný, tedy společník bude mít vždy právo na přítomnost další osoby na valné hromadě, ledaže toto právo výslovně vyloučí nebo omezí společenská smlouva. Pro společnosti, které vznikly nebo vzniknou přede dnem účinnosti novely, bude toto zákonné pravidlo platit až od 1. 1. 2023. V tomto období mohou společnosti novému pravidlu přizpůsobit svou společenskou smlouvu, pokud chtějí zákonné pravidlo vyloučit nebo jakkoli limitovat.

Následný souhlas společníka s rozhodnutím valné hromady
Novela zužuje okruh usnesení, u nichž bude možné dodatečné hlasování, pouze na usnesení, jimiž se mění obsah společenské smlouvy či v jejichž důsledku dochází ke změně společenské smlouvy, pokud je k jejich přijetí potřebný souhlas konkrétního okruhu či všech společníků společnosti, do jejichž práv se tím zasahuje. Dodatečné hlasování tedy bude dle tohoto nového konceptu možné pouze v případech, kdy usnesení valné hromady nebylo původně přijato z důvodu absence konkrétních společníků a dodatečné hlasování těchto nepřítomných společníků umožní jeho dodatečné přijetí.

Postup podle novelizované úpravy bude vyžadovat sepsání dvou notářských zápisů – jednoho notářského zápisu o nepřijatém usnesení na zasedání valné hromady a následně po dodatečném hlasování, které vedlo k dodatečnému přijetí takového usnesení, druhého notářského zápisu o souhlasu s navrhovaným rozhodnutím uděleném mimo zasedání orgánu právnické osoby.

Rozhodování per rollam
Novela zpřísňuje formální požadavky na rozhodování společníků mimo zasedání valné hromady (tzv. per rollam) v záležitostech, kdy je požadováno osvědčení rozhodnutí valné hromady veřejnou listinou (tj. notářským zápisem). V těchto případech, kdy doposud postačovalo, aby vyjádření společníků k návrhu rozhodnutí bylo opatřeno úředně ověřeným podpisem, bude zákon nově požadovat sepsání dvou notářských zápisů – první o rozhodnutí osoby oprávněné svolat valnou hromadu (nejčastěji jednatele) nechat sepsat notářský zápis o svém návrhu na rozhodnutí per rollam. Kopie tohoto zápisu se zašlou jednotlivým společníkům. Vyjádření společníků musí uvádět obsah návrhu rozhodnutí, ke kterému se vyjadřují, a musí být opatřena úředně ověřeným podpisem. Po doručení vyjádření všech společníků zpět osobě oprávněné svolat valnou hromadu doručena vyjádření všech společníků, nebo uplynutí lhůty pro doručení vyjádření, bude sepsán druhý notářský zápis osvědčující přijetí rozhodnutí per rollam.

Lze předpokládat, že administrativní náročnost a nákladnost takového postupu způsobí, že v praxi se postup per rollam pro rozhodnutí, která je třeba osvědčit notářským zápisem, nebude příliš využívat.

Schvalování dispozic se jměním valnou hromadou
Novela rozšiřuje rozsah dispozic se jměním společnosti, které musí schválit valná hromada. Kromě převodu a zastavení závodu bude nově valná hromada schvalovat i převod a zastavení jakékoli části jmění společnosti, jejíž převod by znamenal podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti.

Nová úprava bude na rozdíl od současného stavu klást větší nároky na posouzení otázky, zda převod nebo zastavení určitého majetku podléhá schválení valnou hromadou či nikoli. Sankce při absenci takového schválení v případě, kdy bylo povinné, přitom zůstává stejná - relativní neplatnost příslušného převodu nebo zástavního práva, které se mohou dovolat dotčené osoby (nejčastěji samotná společnost nebo její společníci).

Další články k tématu nabízí Vzorné Právo zde:
Orgány společností a nová pravidla rozdělení zisku
Akciová společnost v novele ZOK