Ukončení pracovněprávního vztahu bývá pro obě strany obvykle nejméně příjemným okamžikem celého zaměstnání. Zatímco ukončení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ) je poměrně snadné a zaměstnavatel je může jednoduše vypovědět bez uvedení důvodu, rozvázání pracovního poměru založeného pracovní smlouvou je podstatně složitější. Jedná se vlastně o nejrizikovější okamžik zaměstnání, který bývá nejčastějším důvodem žalob zaměstnanců. 

Aby firma řádně fungovala a prosperovala, nestačí jen spojit úsilí všech zaměstnanců, ale je potřeba také zajistit tzv. obchodní vedení společnosti. Jedná se o výkon klíčových činností, které ovlivňují fungování a směřování firmy a kdy se takříkajíc rozhoduje o samotném osudu společnosti. Tyto činnosti vykonávají osoby na vrcholu hierarchie firmy, zejména pak osoby, které jsou členy statutárního orgánu společnosti, a to způsobem, který je těžko slučitelný s tzv. závislou povahou pracovního poměru. V čem je vlastně problém?