Menu

Přiznání k dani z nemovitých věcí - letos až do 31. března

Další články z kategorie
Aktuality

Co nového na Vzorném Právu - leden 2020

29. 01. 2020 Autor: Vzorné Právo

Snáze z nesnází

18. 03. 2020 Autor: Vzorné Právo

Pomůžeme vám v konkrétních situacích I.

01. 04. 2020 Autor: Vzorné Právo

Podepisování v době koronavirové

30. 03. 2020 Autor: Petr Bezouška

Co nového na Vzorném Právu

06. 08. 2020 Autor: Vzorné Právo

Program COVID - Nájemné - Výzva 2

20. 10. 2020 Autor: Vzorné Právo

Sdílené pracovní místo

04. 12. 2020 Autor: Daniel Vejsada

Doručování podle zákoníku práce

16. 12. 2020 Autor: Daniel Vejsada, Jaroslav Škubal

Program COVID - Nájemné - Výzva 3

25. 01. 2021 Autor: Vzorné Právo

Pohyb na území ČR v době od 1. 3. 2021

01. 03. 2021 Autor: Vzorné Právo

04. 02. 2021 Autor: Vzorné Právo Kategorie: Aktuality , Nemovitosti

Kdo v loňském roce nabyl dům, byt, pozemek, zahradu nebo pole, musí letos podat přiznání k dani z nemovitých věcí. Lhůta pro podání přiznání každoročně končí posledního ledna – letos však vláda kvůli pandemii koronaviru umožnila podat přiznání bez sankcí o dva měsíce později. Co je třeba vědět, abyste měli podání nejpozději 31. března vzorně připravené?

Kdo přiznání podává?

Stručně: každý, kdo v minulém roce nabyl jakoukoliv nemovitost – byt, dům, pozemek, pole nebo zahradu. Je přitom jedno, jestli nemovitost získal koupí, darem nebo dědictvím. Povinnosti podat daňové přiznání nebo oznámit zánik daňové povinnosti se nevyhnou ani lidé, kteří nemovitou věc jakýmkoliv způsobem naopak pozbyli.

Přiznání je nutné podat i tehdy, pokud vlastník svůj pozemek nebo zdanitelnou stavbu různým způsobem změnil. Může jít například o rozšíření stavby o nebytový prostor, přístavby, přestavby nebo rozšíření nemovitosti o nějaký krajinný prvek.

Na koho se povinnost naopak nevztahuje?

Daňové přiznání nepodává ten, u koho v roce 2020 v rámci majetkových vztahů k nemovitostem nedošlo k žádné změně.

Daň z nemovitých věcí se neplatí (a daňové přiznání nepodává) ani například za: 

  • pozemkovou plochu, která je zastavěna jinou zdanitelnou nemovitostí (například rodinným domem – je ale nutné platit daň za stavbu, která zastavuje této pozemek),
  • lesní pozemky, na kterých se nacházejí ochranné lesy a lesy zvláštního určení,
  • pozemky, které jsou vodní plochou s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb nebo
  • pozemky určené pro obranu České republiky.

Jak přiznání podat?

Daňové přiznání se podává finančnímu úřadu, v jehož obvodu územní působnosti se nemovitá věc nachází. Pokud se v daném regionu jedná o první nemovitost konkrétního vlastníka, podává se tzv. řádné daňové přiznání. V případě, že už jste u daného finančního úřadu v minulosti přiznání podávali, stačí podat jenom dílčí daňové přiznání a deklarovat pouze nově pořízenou nemovitou věc.

Daňové přiznání doporučuje Finanční správa vyplnit online – a to formou aplikace EPO na webu www.daneelektronicky.cz. Formulář řádného daňového přiznání i jeho dílčí části jsou ale k dispozici k vyzvednutí i osobně na finančních úřadech nebo v elektronické PDF verzi na webu Finanční správy.

Pokud se rozhodnete daňové přiznání vyplnit jinak než v aplikaci EPO, můžete tak učinit i na podatelně daného finančního úřadu, případně vyplněný formulář poslat poštou anebo přes datovou schránku. 

Při pozbytí poslední nemovitosti, která spadá do obvodu územní působnosti příslušného finančnímu úřadu, se žádný formulář nevyplňuje – v tomto případě stačí správci daně oznámit, že vaše povinnost platit daň z nemovitých věcí zaniká, a to klasickým dopisem.

Kolik daň činí?

Výpočet daně z nemovitých věcí závisí na druhu nemovité věci a velikosti pozemku nebo na zastavěné ploše či počtu nadzemních podlaží domu, ale také na místním koeficientu, který si každá obec určuje sama. Přesný koeficient pro konkrétní nemovitou věc lze dohledat ve vyhledávači na webu Finanční správy.

Daň z nemovitých věcí se však neplatí společně s podáním daňového přiznání – její splatnost je až k 31. květnu. Zpravidla měsíc před tímto termínem finanční úřady rozesílají složenky k platbě. Pokud je roční daň vyšší než 5 tisíc korun, lze ji rozdělit i do dvou samostatných splátek, přičemž ta druhá je splatná až k 30. listopadu.

Zaplatit daň lze poté nejenom prostřednictvím složenky, ale i převodem z bankovního účtu, prostřednictvím systému SIPO anebo osobně na pokladně příslušného finančního úřadu.


Související vzory